Jak již bylo zmíněno, po dlouhé době jsme se opět zúčastnili výstavy, pokud tedy nepočítáme tu naší v Rychnově.
Výstavní šílenství začalo ve středu večer, kdy jsem společně se zásilkou výstavních klecí úspěšně dorazila na výstaviště v Praze Letňanech. Z morčecí sekce zatím nebylo postaveno téměř nic (jak jinak bez klecí, že), směle jsme se tedy dali do práce. Tým pro stavbu se skládal z Andymar trojice, tedy Andrea, Martin a Timča, která byla doprovázena věrnou koloběžkou a batůžkem s omalovánkami. Nějakým obdivuhodným způsobem se  podařilo výstavu postavit, dát podestýlku i seno, pořešit pár organizačních věcí a odejít z výstaviště těsně předtím než nás stihli vykázat. Andymaru patří obdiv, bez nich by výstava vůbec nebyla... Následovala cesta ke Kroftovic rodině domů, opět děkuji za ubytování :). Poté skládání standardů a katalogů dlouho do noci a pár chvilek spánku.
Ve čtvrtek začala první ze čtyř jednodenních výstav, pod posuzováním Petry Mydlářové. Dopoledne jsem zapisovala, Petře šlo posuzování pěkně od ruky a zbyla i chvilka na prohlédnutí stánků a akcí po výstavišti. Mimo veletrhu For Pets se spoustou věcí zejména pro chlupáté miláčky a jejich páníčky, bylo na výstavišti k vidění mnoho věcí pro domácnost, cestování a samozřejmě kupa nezbytných prodejních stánků s jídlem. Odpoledne jsem vyrazila do Ústí nad Labem, pro nové posily do chovu a sice černo-bílého coroneta z CHS Bohemia Corona a černo-červeno-bílého US-Teddíka z CHS Cavia Carnea. Cesta byla náročná, ale nakonec jsem si pyšně vezla oba klučiny zpět do Prahy, zvládli jsme i večerní cestu metrem a po sídlišti opět ke Kroftovým domů.
V pátek opět následovalo kruté brzké ranní vstávání a cesta na výstaviště. Posuzovala tentokrát Denisa Vítková a Eva Dýnková, oběma to šlo tradičně výborně Vzhledem k tomu, že jsme vystavovali pouze v sobotu a neděli (přišlo nám to pro morčátka vhodnější, čtyři dny se nám zdálo moc dlouho), byl i čas prohlédnout všechna morčátka a nutno uznat, že bylo na co koukat.

Nedá mi to nezmínit se o jedné události a sice incidentu s teriérem. Vzhledem k situaci, kdy bylo vše napsáno na internet, uvést to z mého pohledu...
V zázemí našeho stánku na výstavě jsem měla schované dvě krabičky s našimi novými samečky (zmíněni výše), krabičky byly uzavřené (morčátka měla pro vzduch otvory na bocích) a kluci byli schovaní z dosahu veřejnosti. Bohužel si majitelka z vedlejší haly nebyla schopná pohlídat svého teriéra, který jí utekl a malého teddíka vytáhl ze zavřené krabičky. Majitelka argumentovala agility, kdy pes nesmí mít ani obojek, ale dle mého názoru nemá co dělat na výstavišti se psem, který nepřijde na zavolání. Sameček jménem Erigeron neměl žádná vnější zranění, hned jsem běžela ještě za pet-mediky, kteří měli veterinu přímo na místě, jestli ho třeba jen neomráčil nebo nepřidusil, v tu chvíli mě nic jiného nenapadlo, ale miminku už netlouklo srdíčko a diagnóza zněla zlomený vaz. Paní Zemanová (caviaterapie s Knoflíčkem) se prý pokoušela psa odehnat, načež jí něco udělal s vazy u umělého kloubu v ruce (měla dlahu, ale jak je to přesně nevím, nebyla jsem u lékařského vyšetření). Přesný průběh incidentu nevím, byla jsem zrovna v druhé části výstavní sekce.
 Naštěstí u toho nebylo žádné dítě, snad si ani nechci představovat, jak to mohlo dopadnout...
V tu chvíli to byl prostě šok, samečkovi bylo něco přes měsíc, navíc dlouho hledaná nepříbuzná krev pro záchranu chovu US-Teddy u nás....
Majitelku psa se po chvíli podařilo několika chovatelům po značném úsilí najít, samečka bez řečí zaplatila, vzhledem k mým uplakaným očím jí asi v tu chvíli nic jiného nezbylo. Po chvíli se začala ohánět, že si máme morčata hlídat a dalším, ale nakonec se nějak dostala pryč z morčecí sekce, ostatně Erigeronovi už by to život stejně nevrátilo.
Můžete soudit dle svého uvážení, toto je odpověď na dotazy, které mi chodily, více k tomu asi říct neumím ;o(.
V tu chvíli jsem byla ráda, že jsem z výstaviště odcházela na další akci, na psy jsem se nemohla ani podívat a na morčátka vlastně taky ne.